|
|
Political Nepotism
Šebek, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Novotný, Josef (oponent)
Z vědeckého výzkumu a z obecného povědomí je zřejmé, že v Evropě a Spojených státech je nepotizmus rozšířen mezi politiky, soudci a dalšími elitami. Přístup k pozicím moci v liberální demokracii je věcí zkoumání politické filosofie, protože dynastické následnictví je v oblasti správy věcí veřejných předmětem intenzivního veřejného zájmu. Jde totiž o konflikt mezi osobní povinností podporovat členy svojí rodiny a veřejným zájmem chránit svobodu všech. Povinnost vůči veřejnosti vyplývá z povinnosti zachovat přístup k pozicím moci také pro ty jednotlivce, kteří se bez svého přičinění nenarodili do rodin angažujících se v politice po generace. Povinnost je vyvozena z myšlenkového experimentu Johna Rawlse, který se nazývá výchozí stav. Ten zakládá podmínky nestranného prostředí, v němž lze objevit pravidla pro férové řešení konfliktů vznikajících z rozdílů v morálním přesvědčení. V původním výchozím stavu Rawlse je ovšem nestrannost vytvořena pomocí nástrojů, které jsou neúměrně restriktivní. Zakazují jakoukoliv odchylku od nestrannosti, i takovou, která by jinak přispěla k férovosti celkového uspořádání společnosti. Pokud lze nepotizmus vnímat z části také jako prostředek k vyjádření osobního altruismu, přináší výhody ve formě zlepšení sociální soudržnosti, potlačování společensky poškozujícího jednání a...
|
|
|
Podobnost a diference Rawlsovy a Habermasovy teorie liberální demokracie
Novák, Marek ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Náplní této práce je popis dvou současných normativních konceptů demokracie, které byly vytvořeny Johnem Rawlsem a Jürgenem Habermasem. Cílem této práce je popsat nejdůležitější myšlenky těchto autorů v jejich hlavních dílech, srovnat obě koncepce a vyzdvihnout některé podobnosti a rozdíly. Budu rozebírat jejich vizi pro západní demokratické společnosti i mezinárodní dimenzi těchto dvou přístupů, stejně jako metodologii. Zároveň se budu snažit odpovědět na otázku, do jaké míry mohou být obě teorie považovány za teorie liberální demokracie. Nejdříve se budu věnovat přístupu Johna Rawlse. V Teorii spravedlnosti přišel se zajímavou myšlenkou obnovy společenské smlouvy a ustanovením principů spravedlnosti v originální pozici. Toto dílo může být chápáno jako obhajoba lidských práv. Dále se zaměřím na Politický liberalismus. V Politickém liberalismu se Rawls zabývá zajištěním lidských a občanských práv v moderních pluralitních demokraciích. Přichází zde s konceptem překrývajícího se konsensu. Ten by měl zajistit stabilitu systému. V Právu národů převádí svou teorii na mezinárodní úroveň. Dále se tato práce zabývá Jürgenem Habermasem. Nejprve jsou zmíněna jeho raná díla Strukturální přeměna veřejnosti a Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Poté se zaměřím na Teorii komunikativního jednání, kde se...
|
host ::
RSS.